ROZHODČÍ ŘÁD

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

1. Rozhodčí řád upravuje postup v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana  práv  a  oprávněných  zájmů účastníků,  jakož i výchova k zachovávání zákonů,  k  čestnému  plnění povinností a  k úctě k právům jiných osob.
2. Rozhodce rozhoduje  majetkové spory, jestliže je jeho pravomoc pro daný spor založena:
1. platnou rozhodčí doložkou (ust. § 2 a 3 Zákona o rozhodčím řízení),
2. písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodce.

3. Rozhodčí  řízení podle Rozhodčího řádu je jednoinstanční.
4. Nedohodnou-li se účastníci jinak, je rozhodčí řízení podle  Rozhodčího řádu  neveřejné.

ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ

Hlava I.
Obecná ustanovení

§ 2
Jednací místo

1. Jednací místo je v sídle rozhodce.
2. Na základě dohody stran lze jednání konat na jiném místě  České republiky nebo i v zahraničí. 

§ 3
Předkládání písemností

1. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předložit v takovém počtu, aby každá ze stran a Rozhodce obdrželi po jednom vyhotovení.
2. Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině nebo v jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodce je oprávněn podle vlastní úvahy nebo na návrh účastníků vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

§ 4
Jazyk řízení

1. Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v češtině. Tlumočení do cizího jazyka je možné zajistit na žádost některého z účastníků. Rozhodce na takovou žádost účastníků a na jejich účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností.
2. Se souhlasem účastníků  je rozhodce oprávněn podle potřeby konat jednání, popřípadě i vynést rozhodnutí v jiném jazyce.
3. Pro účel rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.

§ 5
Rozhodné právo

1. V rozhodčím řízení se řeší spory podle příslušných hmotných norem českého práva, pokud se účastníci platně nedohodnou jinak.
2. Rozhodce je oprávněn rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, pokud si to účastníci sjednali do zahájení řízení. 

§ 6
Úkony účastníků

     Podání  je možno učinit písemně nebo v elektronické podobě  podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Podání se zasílají na adresu sídla rozhodce, popřípadě na jeho e-mailovou adresu nebo do datové schránky. 

§ 7
Doručování

1. Písemnosti se v průběhu rozhodčího řízení zasílají účastníkům, a to na adresy uvedené v žalobě, případně žalobcem označené. Za adresu pro účely doručování se považuje též elektronická adresa nebo datová schránka.
2. Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci. Pokud má účastník v řízení něco vykonat osobně, doručuje se písemnost i jemu.
3. Jestliže účastník po zahájení řízení změnil adresu, aniž to oznámil písemně rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odst. 1.
4. Žaloby, vyjádření k žalobám, předvolání a rozhodnutí se zasílají doporučeným dopisem s  doručenkou do vlastních rukou výhradně jen adresáta dle podmínek držitele poštovní licence nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů na e-mailovou adresu nebo do datové schránky
   
   Při doručování  straně sporu, která nebyla držitelem poštovní licence zastižena platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí rozhodci a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. Zásilka se pak považuje za doručenou desátým dnem po dni vyvěšení. To platí i v případech, kdy se strana sporu v místě doručení nezdržuje, ale změnu adresy neoznámila, pokud z rozhodčí doložky nevyplývá něco jiného. 
5. Ostatní  písemnosti  mohou být doručeny doporučeným nebo obyčejným dopisem, kromě toho také telegraficky, telefaxem a prostřednictvím elektronické pošty (veřejné datové sítě). 
6. Kterákoliv z výše uvedených písemností může být doručena rovněž prostřednictvím pověřené osoby (např. kurýr), která zajistí potvrzení převzetí písemnosti, popř. odmítnutí jejího převzetí nebo jiné okolnosti, důležité pro doručení.
7. Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen. 
8. Pro doručování  rozhodnutí platí ustanovení § 45 až 50l občanského soudního řádu.
9. V případě doručování do ciziny se zásilky zasílají poštou doporučeně s mezinárodní dodejkou. Doručování se řídí předpisy příslušného státu. Pokud je zásilka u pošty uložena, toto je adresátovi oznámeno a ten si ji v úložní době nevyzvedne, platí, že zásilka se považuje za doručenou 10. dnem od uložení.

§ 8
Navrácení úkonu

     Jestliže se některý z účastníků do rozhodnutí ve věci nemohl z vážných důvodů řízení zcela nebo zčásti zúčastnit, nebo jestliže zmeškal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění nebo bránění svého práva, učiní rozhodce k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.

§ 9
Zajištění důkazů a předběžná opatření

1. Po podání  žaloby, avšak před vydáním rozhodnutí ve věci samé, může rozhodce v naléhavých případech na žádost účastníka zajistit důkaz a k tomu účelu stanovit jednoho nebo i více znalců, anebo učinit jiné vhodné opatření.
2. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterýkoliv z účastníků požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takového návrhu je strana povinna uvědomit rozhodce.

Hlava II.
Zahájení řízení

§ 10
Podání žaloby

1. Rozhodčí  řízení se zahajuje doručením žaloby s náležitostmi dle § 11 Rozhodčího řádu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení podle Poplatkového řádu.
2. Nebylo-li v rozhodčí doložce stranami dohodnuto jinak, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena rozhodci.

§ 11
Obsah žaloby

1. V žalobě musí být uvedeny tyto údaje:
1. označení účastníků sporu s uvedením jména, příjmení, obchodní firmy, IČ (příp. data narození nebo r. č.), sídla, statutárních zástupců, příp. právních zástupců,
2. adresy účastníků pro doručování včetně případných elektronických adres nebo ID datové schránky,
3. cena předmětu sporu,
4. vylíčení skutkového, případně právního stavu věci, na kterém žalobce zakládá své žalobní nároky,
5. označení důkazních prostředků, jimiž žalobce své žalobní nároky prokazuje, zpravidla, jsou-li navrhovány důkazy listinami, které má žalobce v držení, připojí k žalobě jejich originál případně ověřenou kopii,
6. čeho se žalobce domáhá (žalobní nárok),
7. datum sepsání žaloby,
8. elektronický podpis žalobce podle zvláštního právního předpisu, je-li žaloba podávána elektronicky
9. odkaz na právní skutečnost zakládající pravomoc rozhodce (§ 1 odst. 2 Rozhodčího řádu)
10. žádost o expresní vyřízení věci, pokud se ho žalobce domáhá.

2. K žalobě musí být připojeny
1. plná moc právního zástupce, pokud je žalobce zastoupen
2. doklad o zaplacení poplatku za řízení, pokud v žalobním petitu není uvedeno, že poplatek bude zaplacen na výzvu rozhodce. V tomto případě doklad o zaplacení poplatku bude rozhodci zaslán ihned po jeho zaplacení

§ 12
Odstranění vad žaloby

1. Pokud žaloba neobsahuje náležitosti stanovené Rozhodčím řádem § 11 odst. 1, 2  (žaloba není řádně podána), vyzve rozhodce žalobce písemně, aby zjištěné vady odstranil ve lhůtě, kterou k tomuto účelu určí. Do odstranění uvedených vad se žaloba věcně neprojednává a neběží lhůty pro vydání rozhodnutí
2. Jestliže ve lhůtě  k tomu podle odstavce (1) určené nebudou nedostatky žaloby odstraněny, rozhodce řízení usnesením zastaví. Na tento následek musí být žalobce ve výzvě podle odstavce (1) upozorněn.

§ 13
Přerušení řízení

      Projednávání  sporu může být na základě žádosti všech účastníků  nebo z podnětu rozhodce z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. O přerušení řízení rozhoduje rozhodce usnesením. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje, pokud nebylo rozhodnuto o jejím prodloužení.

Hlava III.
Příprava projednání sporu

§ 14
Rozhodce

1. Spory podle tohoto Rozhodčího řádu projednává a rozhoduje vždy jediný rozhodce.

§ 15
Vyjádření k žalobě

1. Rozhodce uvědomí  o podání žaloby žalovaného, kterému zašle kopii žaloby  s příslušnými písemnostmi.
2. Současně  rozhodce vyzve žalovaného, aby do 10 dnů od doručení žaloby předložil k ní své písemné vyjádření doložené důkazy, jichž se žalovaný dovolává. V případě, že tak žalovaný neučiní, považují se skutečnosti uvedené v žalobě za nesporné.

§ 16
Vyloučení znalce a tlumočníka

1. Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti znalce a tlumočníka.
2. O vyloučení  znalce a tlumočníka z důvodu podjatosti rozhoduje na základě uplatněné námitky rozhodce.
3. Znalec nebo tlumočník je povinen bez odkladu oznámit účastníkům  a rozhodci všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako znalec nebo tlumočník vyloučen.
4. Bude-li námitce podjatosti vyhověno, bude rozhodcem neprodleně jmenován nový znalec nebo tlumočník. Stejným způsobem bude postupováno v případě, že znalec nebo tlumočník oznámí skutečnosti uvedené v odst. 3.

§ 17
Rozhodování o pravomoci

1. Rozhodce je oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne usnesením o zastavení řízení.
2. Námitky nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí doložky, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí doložku uzavřít, může  strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.

§ 18
Příprava projednávání sporu

     Rozhodce učiní veškerá opatření potřebná k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí sporu. Shledá-li to nutným, je oprávněn vyžádat od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu. 

Hlava IV.
Projednání sporu

§ 19
Způsob rozhodování sporu

1. Rozhodce rozhoduje spor bez ústního jednání na základě předložených písemností.
2. Ústní jednání se koná tehdy, pokud to rozhodce považuje za potřebné k řádnému posouzení věci.
3. O čase a místě  konání ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každý z účastníků měl k dispozici lhůtu nejméně 7 dnů na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.
4. Průběh ústního jednání bude zachycen v protokole o jednání, který podepisuje rozhodce. Protokol o jednání sepisuje osoba určená rozhodcem.

§ 20
Vzájemná žaloba a námitka započtení

1. Do rozhodnutí  ve věci samé je žalovaný oprávněn v již zahájeném rozhodčím řízení uplatnit svůj vzájemný nárok vůči straně žalující:
1. vzájemnou žalobou v případě uplatnění vyššího nároku, než který byl uplatněn žalobou nebo
2. námitkou započtení v případě uplatnění nároku nižšího nebo stejné výše, jaký byl uplatněn žalobou.
2. Jestliže žalovaný  způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným podáním vzájemné žaloby nebo vznesením námitky započtení, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených. Za opožděné podání vzájemné žaloby nebo vznesení námitky započtením se zejména považuje podání, které je zasláno po lhůtě určené rozhodcem k vyjádření žalovanému.
3. Na vzájemnou žalobu a námitku započtení se přiměřeně vztahují  ustanovení  upravující náležitosti žaloby.

§ 21
Pokus o smír

1. Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uzavření.
2. Jestliže v průběhu řízení strany ukončí spor uzavřením smíru a strany o to požádají, vydá rozhodce smír formou rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah smíru právním předpisům.

§ 22
Dokazování

1. Účastníci  jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Za důkaz přitom může sloužit vše, čím lze prokázat skutková tvrzení.
2. Rozhodce je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení  účastníků.
3. Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní  předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
4. Rozhodce  rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
5. Listinné důkazy předkládá účastník v originálech nebo úředně ověřené kopii. Rozhodce je oprávněn po předložení důkazu v originále nebo úředně ověřené kopii založit do spisu neověřenou kopii listinného důkazu.
6. Rozhodce může rozhodnout o tom, že bude vyslechnut svědek a o způsobu jeho výslechu.

§ 23
Hodnocení důkazů

1. Rozhodce hodnotí  důkazy podle své úvahy, a to každý  důkaz jednotlivě  a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
2. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Hlava V.
Skončení řízení

§ 24
Rozhodnutí

1. Rozhodčí řízení se podle tohoto Rozhodčího řádu  končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení (dále též rozhodnutí). Rozhodnutí se vydává zpravidla do 2 měsíců od řádného podání žaloby. Při urychlení řízení se rozhodčí nález vydá do 1 měsíce od řádného podání žaloby.
2. Jestliže dojde před vydáním rozhodčího nálezu ke změně žaloby, běží nová 2 měsíční lhůta (1měsíční při urychlení) od doručení změny žaloby a doplnění případných náležitostí dle § 11. To však neplatí, pokud změna žaloby spočívá jen v omezení žalobního návrhu. 

§ 25
Vydání rozhodčího nálezu

1. Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé.
2. Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
3. Rozhodčí nález obsahuje údaje uvedené v § 26. Součástí výroku rozhodčího nálezu je rozhodnutí o věci samé a rozhodnutí  o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Ve sporech, kde výše žalované částky nepřevýší 300.000,- Kč, se v rozhodnutí odůvodnění nikdy nepřipojuje.
4. Pokud se strany na odůvodnění dohodly, musí z něj být patrno, jaké důkazy Rozhodce provedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv a o která skutková zjištění své rozhodnutí opřel. Rovněž musí z odůvodnění vyplývat, proč nebyly provedeny další důkazy. Z odůvodnění musí být patrno, podle kterých zákonných ustanovení Rozhodce rozhodoval. Jestliže Rozhodce ve věci rozhodoval podle zásad spravedlnosti (§ 5 odst. 2 Rozhodčího řádu), musí být rovněž tato skutečnost uvedena v odůvodnění.
5. Výrok rozhodčího nálezu na peněžité plnění může být vyjádřen v cizí měně, vyžadují-li to okolnosti případu a neodporuje-li to právním předpisům.
6. Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozhodnutí, pokud rozhodce nestanoví lhůtu jinou.
7. Je-li dostatečně  objasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, je rozhodce oprávněn rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto samostatně.
8. Je-li sporným nárok, jak co do důvodu, tak co do výše, je rozhodce oprávněn nejprve rozhodnout o důvodu tohoto nároku, a to mezitímním rozhodčím nálezem a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku.
9. Ustanovení  o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.
10. Rozhodčí nález musí být doručen účastníkům.

§ 26
Obsah rozhodčího nálezu

     Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

1. jméno rozhodce,
2. datum vydání,
3. označení stran a vedlejších účastníků a jejich zástupců,
4. předmět sporu,
5. výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
6. případné odůvodnění, pokud se strany nedohodly jinak,
7. poučení o vykonatelnosti,
8. podpis  rozhodce.

§ 27
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

1. Na žádost účastníka podanou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku je rozhodce oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Na doplňující rozhodčí nález se jinak použijí všechna ustanovení Rozhodčího řádu o rozhodčím nálezu.
2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost kteréhokoliv účastníka nebo i z vlastního podnětu a opravené vyhotovení rozhodčího nálezu zašle neprodleně účastníkům.

§ 28
Vykonatelnost rozhodčího nálezu

1. Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti opatří na požádání strany rozhodce  rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti.
2. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu  s příslušným právním řádem.

§ 29
Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

1. Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne rozhodce usnesením.
2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
1. v případech, kdy žaloba byla za řízení žalobcem vzata zpět,
2. v případě, že účastník neuhradí poplatek dle Poplatkového řádu,
3. dohodnou-li se účastníci na ukončení sporu, aniž by požádali rozhodce o vydání uzavřeného smíru rozhodčím nálezem podle ust. § 21 odst. 2 Rozhodčího řádu,
4. jestliže dospěje rozhodce k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána,
5. neodstraní-li žalobce vady dle §12  Rozhodčího řádu.
3. V případě, že dojde pouze k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu ve smyslu ustanovení § 24, odst. 2, nevydává rozhodce usnesení, jímž toto částečné zpětvzetí připouští. 
4. Pro vydání  usnesení rozhodce platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.

§ 30
Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení

1. Náklady rozhodčího řízení budou rozhodcem stanoveny podle Poplatkového řádu. Způsob určení náhrady nákladů řízení může vyplývat i ze znění rozhodčí doložky.
2. Účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, případně měl-li neúspěch pouze v nepatrné části, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
3. Měl-li účastník  úspěch ve věci jen částečný, rozhodce náhradu nákladů  poměrně rozdělí, případně rozhodne, že žádný  z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
4. Účastník, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení, jestliže svým jednáním nezavdal příčinu k podání žaloby.
5. Rozhodce přizná  náhradu nákladů rozhodčího řízení dle zásad předchozích odstavců a subjektu, který tyto náklady vynaložil a nebyly účastníky zálohovány.
6. Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí rozhodce výjimečně náhradu nákladů rozhodčího řízení zcela nebo zčásti přiznat. 

ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 31
Společná ustanovení

1. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Rozhodčím řádu, se řídí ustanovením Zákona o rozhodčím řízení. Nestanoví-li Zákon o rozhodčím řízení nebo tento Rozhodčí řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení občanského soudního řádu.
2. Přílohou a nedílnou součástí tohoto Rozhodčího řádu je Poplatkový řád.

§ 33
Účinnost

Tento Rozhodčí řád nabyl účinnosti dne 1. 11. 2009.